Slavín
Hrobka Slavín na Vyšehradském hřbitově je jedním z nejvýznamnějších národních památníků v České republice.
Na paměť věčnosti
Myšlenka na vybudování čestné hrobky pro významné osobnosti české kultury vznikla v 19. století a v roce 1889 ji umožnil velkorysý dar smíchovského starosty Petra M. Fischera. Architektonický návrh vytvořil Antonín Wiehl, sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder. Slavnostně dokončen v roce 1893, Slavín se stal místem posledního odpočinku mnoha význačných spisovatelů, umělců a vědců.
Monumentální hrobka je mistrovským spojením architektury a symboliky. Sochy „Vlasti truchlící“ a „Vlasti vítězné“ vyjadřují úctu k odkazu pohřbených, zatímco mozaiková výzdoba a nápisy podtrhují myšlenku nesmrtelnosti jejich díla. Vnější zdi nesou jména pochovaných osobností, mezi něž patří například Karel Čapek, Alfons Mucha či Ema Destinnová. Přestože v průběhu 20. století čelil Slavín finančním a politickým výzvám, péče o něj zůstala zásadní součástí činnosti spolku Svatobor, který se po roce 1990 ujal jeho obnovy.
Dnes je Slavín nejen místem piety, ale i symbolem národní identity a historické paměti. Rekonstrukce dokončená v roce 2002 vrátila hrobce její původní důstojnost a dodnes se zde konají pietní akce a vzpomínkové ceremonie. Vyšehrad tak zůstává nejen legendárním sídlem české historie, ale i místem, kde se odkaz velkých osobností uchovává pro budoucí generace.
Osobnosti pohřbené v hrobce Slavín
Julius Zeyer (1841–1901), básník
Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), historik, profesor UK
Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik, archeolog, profesor UK
Josef Václav Sládek (1845–1912), básník, překladatel
Jaroslav Vrchlický (1853–1912), básník, překladatel
Josef Král (1853–1917), profesor filologie UK
Růžena Svobodová (1868–1920), spisovatelka
František Xaver Svoboda (1860–1943), spisovatel
Jan Václav Novák (1853–1920), literární historik
Jan Klecanda (1855–1920), novinář
Josef Václav Myslbek (1848–1922), sochař
Jan Štursa (1880–1925), sochař
Josef Gruber (1865–1925), profesor ekonomie UK
Vojtěch Hynais (1854–1925), malíř
Ema Destinnová (1878–1930), operní pěvkyně
Karel Engelmüller (1872–1950), divadelní kritik a historik
Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
Karel Čapek (1890–1938), novinář, spisovatel a dramatik
Svatopluk Čech (1846–1908), spisovatel
Zdeněk Fibich (1850–1900), hudební skladatel
Antonín Dvořák (1841–1904), hudební skladatel
Josef Tapin Kuhn (1801–1866), kněz, národní buditel
František Křižík (1847–1941), vynálezce
Jan Kubelík (1880–1940), houslový virtuos
Rafael Kubelík (1914–1996), dirigent a hudební skladatel
Richard Kubla (1890–1964), operní pěvec
Josef Štefan Kubín (1864–1965), spisovatel, etnograf a sběratel
Eduard Kohout (1889–1976), herec
Zdeněk Štěpánek (1896–1968), herec
Alfons Mucha (1860–1939), malíř a grafik
Václav Špála (1885–1946), malíř
Josef Gočár (1880–1945), architekt
Jaroslav Fragner (1898–1967), architekt
Kamil Hilbert (1869–1933), architekt
Jan Heřman (1886–1946), klavírista
František Maxián (1907–1971), klavírista
Otakar Mařák (1872–1939), operní pěvec
Vilém Zítek (1890–1956), operní pěvec
Kamila Ungrová (1868–1929), operní pěvkyně
Václav Bednář (1905–1983), operní pěvec
Ferdinand Pujman (1868–1958), režisér
Vojta Novák (1886–1966), režisér
Oskar Nedbal (1874–1930), hudební skladatel
Josef Ladislav Píč (1847–1911), archeolog
Oldřich Hujer (1880–1942), filolog a vysokoškolský pedagog
Jan Václav Novák (1853–1920), literární historik
Josef Gruber (1865–1925), ekonom