Home page    Akce     Semináře     Napište nám      Zpravodaj    Zajímavé WWW stránky      Publikace

 

SVATOBOR

Spolek Svatobor v Praze

     Spolek SVATOBOR byl založen roku 1862 "ku podpoře spisovatelův českých prostředky peněžnými a ku oslavení jejich památky". Ideou Svatoboru bylo pomáhat českému písemnictví, které bylo nejpodstatnějším prvkem vzniku a rozvoje národního obrození, a to i v době Bachova absolutismu. V čele ředitelstva a ve výboru působila řada osobností - z dodnes známých či povědomých to byli kromě zakladatele Františka Palackého F. L. Rieger, K. J. Erben, Vojta Náprstek, Julius Grégr, Karel Sladkovský, V. V. Tomek, Jan Gebauer, Josef Hlávka, F. A. Šubert, Josef Thomayer, Alois Jirásek, Albín Bráf, Václav Štech, Jar. Charvát, Bohumír Kozák, Václav Vojtíšek a další, ve své době stejně významní lidé.

     Fr. Palacký vyjádřil ideu Svatoboru heslem Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj!

     Pomoc se projevovala péčí o chudé spisovatele, výpomocí jejich strádajícím rodi-nám a pozůstalým a udílením cen, odměn a stipendií, jež byly povzbuzením k další tvorbě. Zdrojem byly příspěvky, dary a odkazy; vznikly z nich četné fondy a nadace, na nichž se podílel doslova celý národ. Kromě různých korporací, měst a peněžních ústavů přispívali učitelé, kaplani a faráři, úředníci, obchodníci, učenci a spisovatelé, krajané působící ve Vídni i v zámoří; bylo jich na sta. Než došlo ke zrušení všech fondů a nadací počátkem 50. let, spravoval jich Svatobor téměř sto v celkovém objemu několika milionů korun.

     Osvěta spočívala v podpoře vydávání a šíření děl českých spisovatelů nejen beletristických, ale i vědeckých, zejména historických, jež probouzela a upevňovala národní paměť a uvědomění.

     Heslo Pamatuj Svatobor chápal jako výzvu k udržování památky osobností české literatury, jež se zasloužily o obrození českého národa. Toto poslání se naplňovalo zřizováním jejich pomníků a pamětních desek, péčí o záchranu hmotných památek na ně. Z pomníků, jež Svatobor zřídil na svůj náklad, jsou nejvýznačnější pražské pomníky Jos. Jungmanna a K. H. Máchy; Svatobor se podílel i na postavení pomníků Palackého a Husova. Jeho zásluhou a nákladem byla také zřízena první pamětní deska na domě Havlíčkova vyhnanství v Brixenu (dnes Bressanone). Svatobor inicioval a podstatně přispěl k vykoupení rodných domů a jejich pozůstatků, které tím zachránil před zkázou a umožnil jejich proměnu v památníky: Jana Husa v Husinci, Jána Kollára v Mošovcích na Slovensku a F. Palackého v Hodslavicích.

     Od počátku věnoval Svatobor pozornost místům posledního odpočinku zemřelých spisovatelů a jejich důstojné podobě. Nejdříve zřizoval jen některé náhrobní pomníky; jeho péčí a nákladem byly též z ciziny do vlasti přeneseny ostatky básníka B. Jablonského ze Zvířence u Krakova a J. Kollára z Vídně, kde hrozil jejich totální zánik při rušení hřbitova. Idea společné hrobky-panteonu se však naplnila až roku 1893 vybudováním Slavína na Vyšehradském hřbitově. Svatobor byl jeho vlastníkem a správcem až do roku 1970, kdy byl nucen ukončit činnost, neboť k plnění svého poslání pozbyl všech prostředků: Po zrušení nadací a fondů na počátku 50. let a po znehodnocení vkladů měnovou reformou se v letech 1961-62 vzdal i svých dvou nadačních domů v Praze a jednoho v Poděbradech, neboť nebyl s to je udržovat. (Dodnes to dokládají pamětní desky na průčelích domů na Újezdě 9 a na Masarykově nábřeží 8.) Tím byl zlikvidován i zbývající záměr, pomáhat k lepším existenčním podmínkám starým a potřebným literátům.

     V roce 1974 se několik členů Klubu Za starou Prahu iniciativně ujalo práce, které se dřív věnoval Svatobor, a to při záchraně historické části Olšanských hřbitovů, která je pohřebištěm prvních generací národních buditelů. Ochrana pražských památek, tedy poslání tohoto spolku, jenž stále trval, a péče o památníky zemřelých osobností české kultury se zde překrývaly. Za podpory Klubu Za starou Prahu a osobním nasazením těchto dobrovolníků se změnil zpustlý II. olšanský hřbitov v udržovaný, esteticky hodnotný pietní park.

     Po změně politických poměrů se členové Klubu Za starou Prahu rozhodli roku 1990 obnovit Svatobor. Z původního výboru do roku 1970 sice již nikdo nežil, ale za podpory Prezidia ČSAV, jež zpřístupnilo uchovaný archiv Svatoboru, byla obnovena jeho kontinuita: nové stanovy navazují na původní (s dobou vyvolanou modifikací) a činnost spolku navazuje na všechny nepřekonané tradice Svatoboru předešlé éry. Podmínky pro sociální roli Svatoboru ("pomáhej") se už neobnovily, a proto hlavní změna spočívá ve zvýšení důrazu na obě zbývající součásti poslání Svatoboru - na jeho osvětovou úlohu a na práci pro uchovávání hmotných památek na významné osobnosti české kultury a vědy, jmenovitě míst jejich posledního odpočinku.

     Roku 1997 převzal Svatobor smluvně znovu do své správy a užívání hrobku Slavín, jež v předešlé době přešla do vlastnictví hlavního města Prahy a natrvalo v něm zůstává. Roku 1998 zahájil Svatobor rozsáhlou rekonstrukci Slavína, v němž byla letitými nepříznivými vlivy zvlášť citelně poškozena krypta. Náročná rekonstrukce skončila roku 2002 a Svatobor, jakož i Hlavní město Praha jako vlastník na ni vynaložily prostředky v miliónovém řádu.

     Členy Svatoboru se mohou stát všichni zájemci o jeho činnost a poslání bez rozdílu stavu, kteří skládají každoroční členský příspěvek. Kolektivními členy Svatoboru jsou některé spolky a instituce, které s ním spojuje idea udržování a posilování historické paměti současníků a nastupujících generací. V současné době to jsou: Gymnasium Fr. Palackého v Neratovicích, Společnost Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem, Společnost Aloise Jiráska, Společnost Františka Bílka a Česká rukopisná společnost v Praze, Pěvecký sbor Svatobor v Sušici.

     Svatobor pořádá besedy a pietní shromáždění, jakož i vycházky a výlety k tématům odpovídajícím jeho poslání a aktivně pečuje o některé památníky význačných osobností české kultury a vědy. Kromě rekonstrukce Slavína pokračuje v péči o 12 jmenovitých hrobů na Vyšehradě; jde o hroby osobností, jež nemají pozůstalých a péče o ně přísluší státu (obci), a to ty, které Svatobor kdysi zřídil, nebo je už v minulosti spravoval. Jsou v nich pochováni: V. Beneš Třebízský, F. Brauner, S. Čech, V. Filípek, V. Hanka, B. Jablonský, V. Krolmus, K. H. Mácha, A. Marek, J. Neruda, bratři J. S. a K. B. Preslové a J. E. Purkyně. Svatobor také vydává od roku 1994 vlastní periodikum ZPRÁVY (5 čísel ročně), v němž informuje své členy a další příznivce a zájemce o aktuálním dění ve spolku a přináší statě na témata související s předmětem činnosti Svatoboru.


[ Hlavní stránka]